V minulých měsících jsme opakovaně řešili zadání klientů týkající se dříve podaných trestních oznámení. Pokud se tedy nejednalo o jednoduché případy typu krádež ze skladu nebo primitivní podvod zaměstnance účtárny, nejsou naši klienti s postupem policistů obvykle vůbec spokojeni. 

Motivace policistů zabývat se vaším případem se příliš nekryje s tím, co od policie očekáváte vy – jako poškození. Policista není nadřízenými hodnocen za přístup k práci nebo za způsob fungování na pracovišti, ale nakonec zejména za množství ukončených spisů. Policista se dostává pod tlak zejména v situaci, kdy případy dokončuje pomaleji než jeho kolegové. Samozřejmě se zohledňují komplikovanější případy, ale v tomto systému bude běžný policista preferovat případy vyžadující méně energie, ideálně s již osvědčenými postupy. 

Běžný policista v pozici zpracovatele spisu tak může mít tendenci vyhýbat případům vyžadujícím důkladnější přípravu a zejména případům, kterým již na počátku úplně nerozumí. Jinak řečeno, chce si dokončit svých sedm případů v měsíci a mít tak od nadřízených a státních zástupců klid. Zde je potřeba upřesnit, že toto se týká policistů na úrovni okresních (městských) ředitelství. V případě krajských pracovišť a republikových útvarů, jako je Národní centrála proti organizovanému zločinu, se komplikovanější případy předpokládají. To ale neznamená, že chuť je kvalitně řešit, zde bude automaticky větší. Bývají to přece jen policisté, kteří právě z okresní úrovně vzešli. Vůbec nejde o to, že by byli  policejní zpracovatelé ze své podstaty neochotní nebo nevstřícní. Jen se málokomu z nich daří zažitému systému dlouhodobě vzdorovat. 

A co policisté nemají rádi? Případy založené na vztahových a osobních problémech. Případy, kde je příliš výpočtů, kde je potřeba vyžadovat informace ze zahraničí. Kde je předpoklad nutnosti přibrat znalce. Případy, které jsou z pohledu trestnosti hraniční. 

Běžný policista se tak obvykle pokusí ukončit nebo vyřídit co nejvíce spisů jakýmkoli zákonným způsobem. To může znamenat postoupení věci na jiný policejní útvar, založení věci “ad acta” s tím, že nejde o podezření z trestného činu. Když už se nevyhne zahájení úkonů trestního řízení, věc pak může odložit s odůvodněním, že se nejedná o trestný čin, nebo že nepodařilo zjistit osobu pachatele. Možností má poměrně hodně a podle našich dlouholetých zkušeností je velký předpoklad, že to na vás prostě zkusí.      

Vám nezbývá, než se o plánovaný postup policisty zajímat, pokusit se předvídat, jako cestou se rozhodne vydat, snažit se aktivně doplňovat návrhy k provedení důkazů. Základem je pak samozřejmě kvalitně sepsané trestní oznámení. V takovém případě se spolupráce se zpracovatelem spisu může stát výrazně efektivnější.