Velice často se věnujeme situacím, kdy z firmy odchází člen managementu a zakládá si vlastní firmu s obdobným nebo identickým předmětem podnikáním. Téměř vždy se jedná o emočně nepříjemné situace, ale posouzení, kdy se jedná o aktivity již za pomyslnou hranou závisí na více faktorech.
Všichni chápeme, že bránit zaměstnanci, aby realizoval své schopnosti a ambice ve vlastním podnikání nedává obecně smysl. Nakonec to přináší celospolečenské benefity, posiluje se konkurence, vzrůstá tlak na kvalitu, původní firmy se očišťují od již nemotivovaných zaměstnanců nebo manažerů.
Kdy to začíná skřípat a aktivity odcházejícího člena týmu přepadávají za pomyslnou hranu? Typicky v situaci, kdy:
- zaměstnanec nebo manažer odchází s databází zákazníků-klientů, dodavatelů,
- svůj byznys začíná s ceníky a kalkulacemi nebo unikátním know-how, ke kterým by se jinak zdlouhavě dopracovával,
- snaží se přetahovat zákazníky za používání interních informací původní firmy,
- díky informacím získaným z působení v managementu poškozuje dobré jméno původní firmy,
- pomlouvá a očerňuje své bývalé kolegy,
- snaží se své nové podnikání nastavit tak, aby bylo, byť jen zčásti, zaměnitelné s činností původní firmy.
Na začátku konzultace obvykle řešíme případnou konkurenční doložku. Ta však často nebývá neprůstřelná a její vymáhání je poměrně komplikované. Na druhou stranu však doporučujeme se s klíčovými zaměstnanci dohodnout, byť jen na formální deklaraci věnující se zákazu konkurence. Smyslem je, aby zaměstnavatel zaměstnanci nebo manažerovi otevřeně a jasně sdělil, co si přeje a nepřeje. I když se jedná o věc, o které obě strany předem ví, že nebude právně vymahatelná.
A jaké jsou možnosti obrany před nekalosoutěžním jednáním bývalého člena týmu?
V oblasti trestního řízení se může jednat zejména o podezření z trestného činu Zneužití informace v obchodním styku podle § 255 tr. zákoníku /tzv. insider trading), nebo o trestný čin Zneužití postavení v obchodním styku podle § 255a tr. zákoníku (tzv. selftrading).
Z pohledu HR bezpečnosti a procesní bezpečnosti považujeme za nezbytné zvědomit celkovou situaci svému týmu. Tým svolat a otevřeně popsat v čem vidíme ohrožení své firmy a ujistit je, že se budeme těmto krokům bránit. Následovat by měly rychlé osobní návštěvy klientů s otevřeným popisem toho, čím byla nebo může být firma poškozena. Zde máme jednoznačnou zkušenost, že klienti bývají až nečekaně chápaví. Zjistíte totiž, že mnoho z nich se do podobné situace v minulosti dostalo, nebo jsou si těchto hrozeb sami dobře vědomi. Rozhodnutí zákazníků nebývají v těchto souvislostech definitivní. Zapojení externího člověka nebo týmu je pak výhodou již jen proto, že jednání bývají věcnější a nezatížená nadbytečnými emocemi.
Nejde jen o samotnou obranu, ale také o jasné vyjádření, že majiteli nebo managementu na firmě záleží a jsou ochotni vynaložit energii, aby zájmy firmy ochránili. Nezájem a pasivitu vám vaši lidé budou dlouho odpouštět.
Ideálním stavem naopak bývá, že původně poškozená firma z výše popsaného konfliktu vychází sice otřesená, ale očištěná, stmelená a nově motivovaná.
A nakonec – tento závěr bývá obvyklejší, než by vás napadlo 🙂